Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

mojeiD

mojeiD na našich stránkách! 

Ti z vás, kteří navštěvují pravidelně naše internetové stránky, si určitě všimli, že se na nich objevila nová ikonka „mojeID“. Přes tuto službu se nyní můžete snadno a rychle přihlásit jak k novým anketám, tak i k několika tisícům dalších služeb na českém internetu. Nám na úřadě pak mojeID přináší nové možnosti v komunikaci s vámi, občany obce Ejpovice. Více informací naleznete zde.

Parcely Ejpovice

 

MODERNIZACE TRATI Rokycany - Plzeň

www.rokycanyplzen.cz

 

Plzeňský kraj

 

 

Rokycanský

Rokycanský deník

 

czechpoint

 

 

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Účast jednotky SDH Ejpovice

na překonání SVĚTOVÉHO REKORDU 2001 v dálkové dopravě vody pomocí otevřených nádrží

Vše začalo již na jaře v roce 2000. Na Internetu jsem se dověděl o připravovaném pokusu o překonání světového rekordu v dálkové dopravě vody. Když jsem se zmínil ostatním členům, naše následná činnost dostala jednoznačný směr. U toho nemůžeme chybět. Akce byla naplánována na začátek září. Na přípravu jsme měli celé léto. Přihlásili jsme jedno družstvo 1+7 vybavené vozidlem CAS 25 RTHP. V srpnu se objevily první nedostatky ze strany pořadatelů, které vyvrcholily odložením celé akce na neurčito (na příští rok). To se nám docela hodilo, protože přes zimu bylo více času na přípravu.

První problém pro nás činily finance. Vzhledem k velké vzdálenosti (Máchovo jezero) bylo nutné poohlédnout se po sponzorech, neboť z pokladny sboru se takto velká částka nemohla vynaložit. První kroky vedly na Obecní úřad. Po domluvě se starostou jsme dostali příslib, že potřebné peníze budou uvolněny z obecní pokladny. Tímto jsme měli nejtěžší část za sebou a už stačilo jen připravit techniku a vybavení na cestu. Na tom se podílela celá jednotka za odborného dohledu služebně starších členů, kteří nám fandili v našem počínání. Během zimy jsme se dozvěděli další termín konání. Záměrně byl vybrán termín 5.-6. 5. 2001 - svátek Svatého Floriána, patrona hasičů. Termín byl znám, technika připravena i s náhradními díly, hadice testované, peníze vyinkasované, nic nebránilo v odjezdu.

Osazení vozu se časem trochu zúžilo. Vyjeli jsme v takovéto sestavě 1+5 :

Michal Křížek - velitel družstva Před odjezdem
 
Jaroslav Ženíšek - strojník, řidič
Martin Netrval - strojník, řidič
Václav Ženíšek    
Stanislav Šneberger - hasiči
Jaroslav Štrunc /  

Vyjíždělo se v pátek 4.5. 2001. Nechtěli jsme nic nechat náhodě a proto jsme vyjížděli dopoledne kolem 10:00 hod. Ještě nezbytné foto při odjezdu a už jsme seděli v autě a uháněli po dálnici na Prahu. Cesta příjemně ubíhala. Na dálnici ještě nebyl žádný provoz a tak jsme projeli Prahou bez většího zdržení. Pak dálnicí na Starou Boleslav, silnicí na Mimoň. Tam se nachází bývalý vojenský prostor s letištěm, na kterém byl cíl naší cesty. Na místo jsme přijeli po druhé hodině. Byli jsme mezi prvními sbory a tak jsme si mohli v klidu vybrat místo pro stany. Po ohlášení vedení rekordu jsme dostali první pokyny, rychle postavili stany a přístřešek, a pak už jsme jen koukali, jak přijíždějí další vozidla. Na všech byla vidět dobrá nálada z důvodu očekávání něčeho výjimečného. Ve 21:00 hod proběhla porada velitelů, a pak už byla volná zábava. Večerka byla naplánovaná na 23:00 hod. Avšak jako každý plán, i tato večerka byla překročena a někteří se bavili do časných ranních hodin.

Ráno byl budíček v 5:00 hod za neustálého houkání a vyvolávání. Vyfasovali jsme snídani, a do nástupu jsme připravili techniku. Na nástupu jsme dostali upřesňující informace a zařazení. Naše označení bylo CISTERNA 27. Po rozchodu se všechna auta začala řadit do čtyř kolon podle zavádění na trasu. Po osmé hodině jsme již jeli v čele kolony na určené místo. Díky organizačním chybám pokus nabral hned od začátku velké zpoždění, které se jen velmi těžko dalo minimalizovat. Po dlouhém popojíždění jsme konečně dojeli na místo. Napojili jsme hadice a pak už jen čekali na vodu (a oběd). Oběd dorazil s řádným zpožděním a proto studený. Nám to ale nevadilo, neboť jsme měli velký hlad. Voda dorazila v zápětí.

Bylo relativně chladno, foukal vítr a odpoledne dokonce začalo pršet. Z hlášení ve vysílačce bylo stále jasnější, že se pokus protáhne až do nočních hodin. Strojník udržoval stálou hladinu v nádrži a kluci chodili kontrolovat hadice. Takto jsme strávili až do ranních hodin. Na všech byla vidět (nebo spíše slyšet ve vysílačce) veliká únava a částečné zklamání z průběhu. Před pátou hodinou velitel rekordu ukončil pokus a dal pokyn k demontáži hadic. Po příjezdu na letiště většina družstev sbalila a hned odjela. My jsme si šli lehnout aspoň na pár hodin. Po sedmé hodině jsme sbalili stany, rozloučili se na velíně a vydali se stejnou cestou domu. Unavení, zatíženi smíšenými pocity o úspěchu akce.

Za pár dní přišla zpráva, že rekord byl uznán v délce 47,2 km. Což byl velký důvod k radosti.

Všem družstvům, které se účastnilo pokusu,
byl vydán certifikát dokladující jejich účast.
Certifikát
 

Shrnutí :

Celý pokus byl především velké cvičení součinnosti družstev při zásahu a jako každé cvičení by se mělo zhodnotit.

  • Již od začátku se prokázalo, že je na veliteli družstva, aby vedl své družstvo. Někteří čekali na rozhodnutí velitele zásahu a proto došlo k takovému zpoždění.
  • Ukázalo se jak důležitá je vysílací technika v získávání informací a koordinaci činností.
  • Cvičení prověřilo technický stav vozidla a já bych ho hodnotil jako spolehlivý. Auto bez problémů zvládlo přejezd na dlouhé vzdálenosti. Čerpadlo je v dobrém stavu, neboť jsme po celou dobu pokusu jeli téměř na volnoběh, i přesto, že jsme tlačili vodu do převýšení.

Závěrem bych chtěl poděkovat našemu sponzorovi obci Ejpovice a všem, kteří nám pomáhali s přípravou. DĚKUJEME.

Michal Křížek

Odkaz na hlavní stránky REKORDU

Stránka


Stránka